„Osobitosť. To je Hammelův vlastní rukopis, který nevzešel úmorným dobýváním extraktu z mnoha let tvrdé dřiny od základní kresby až ke konečnému tvarosloví olejových pláten. Tato okolnost nás však vůbec nemusí znepokojovat, jelikož prostota v tom nejčistším pozitivním smyslu nám jasně sděluje, že autor s námi nehraje žádnou falešnou hru. Je to snad právě absence sáhodlouhého promýšlení koncepce obrazů a lehkost spolu se svěžestí malby, která nás již při prvním setkání upoutá. Nemáme pocit, že bychom měli hledat složité vzorce nebo pátrat po nedořečeném či hlubokomyslných jinotajích. Plátna jsou zde a my máme možnost těšit se z jejich čistého bytí a jasnosti sdělení, kterými k nám promlouvají. Hammelovy olejomalby vznikají bez dlouhých příprav a výhradně z vnitřního popudu autora, který právě v konkrétní okamžik touží zachytit konkrétní myšlenku, pocit nebo náladu.“

Luboš Gassmann

Text vznikol pri príležitosti výstavy SOMSIJESMESTESÚ v Galerii Crears v Rožnově pod Radhoštěm.

„Našiel som prespievané obrazy, obrazy, ktoré vo mne okamžite vzbudili radosť spojenú zároveň akoby s pohybom a zvukom. Silná pastózna štruktúra pôsobí nielen viacvrstvovo, ale akoby mal obraz viac životov, viac príbehov. Tak, ako je umenie počúvať muziku, je umenie vnímať i napríklad iluzívny priestor, ktorý Pavlovej výtvarnej polohe sedí. Netají sa, že popudom k práci sú mu okolité deje, v ktorých si nachádza vlastnú výrazovú polohu a ktorá tak ako v muzike zodpovedá jeho temperamentu podmienenému nielen sluchu ale i oku. Kamalásky, Vykopávky, Tu som pánom ja, Opäť neskoro alebo Vyskočená platnička, to sú názvy obrazov, v ktorých sa videné spája s vnútorne prežitým. Hammel, vedomý si svojich zámerov i vo výtvarnej oblasti hľadá a nachádza novú reč, ktorá svojim obsahom, skladbou a „Hammelovským“ maliarskym rukopisom (i keď autor hovorí, že nemá ambíciu byť originálny) komunikujú s divákom.“

Mgr. Milan Mazúr

Riaditeľ Považskej galérie v Žiline.